Bílé plachty olympijských stanů pomalu mizí z mapy města Vancouveru, ještě zbývá odstrojit horské středisko Whislter a po olympiádě už zbudou "jen" tisíce fotek, vzpomínky a olympijské tričko co mám právě na sobě. Neděle je od slova nedělat, takže jsme zmanipuloval kamarády zleva a kamarádky zprava, přátelé z New Westu Zuzka a Martin vzali svůj luxusní VAN a v navigaci se nastavil kurz Seattle. Cesta po kanadskoamerické dálnici bez komentáře, až na fakt, že to často dost drncá. Naši silničáři tak mají zdatnou konkurenci v prznění silnic. Co je vám platných 8 pruhů, když povrch je kvality nevalné. No dojeli jsme safe and sound - tedy v jednom kuse.
Seattle, to je Starbucks, taky Amazon nebo Boeing ...
Město je pojmenované po náčelníkovi Seattle, kmenů Duwamish a Suquamish a jeho první evropská kolonizace začala kolem roku 1840. Je nejsevernějším městem USA na západním pobřeží. Co do velikosti, okupuje 15 místo v Americe. Samotné město má přes 600 000 obyvatel, ale jako obvykle tzv. širší městská oblast posune číslo o melounek výše.
Prosperitu města nakoply v 80 létech společnosti jako Microsoft, Amazon, RealNetworks (RealPlayer) a nebo VoiceStream GSM. Dále je tu základna kávového impéria jménem Starbucks a také leteckého gigantu Boeing. Město toho nabízí moc a za jeden den se toho dá zvládnout i s dobrým fahrplánem málo. Nicméně podařilo se. Ihned po příjezdu do města jsme to střihli právě do Boeingu. Vedle jeho soukromé dráhy je Muzeum of Flight, představující vše od leteckých pionýrů až pro objevování Měsíce. Modří už vědí a ti co znají můj ICQ nick pochopí mou euforii, když přímo před barákem parkoval legendární F-14 Tomcat Fleet Defender. Geniální letadlo, neuvěřitelně výkonný stroj a taky počítačová hra mého mládí. Paráda. Vedle postavený A-6 Intruder krása číslo dva. V muzeu je docela dost exponátů včetně Mach 3 rychlovky SR-71 Blackbird, příjemná "obsluha" a taky jeden zástupce České republiky. Řítíce se k mému dalšímu oblíbenci z války ve Vietnamu - F-4 Phantom, vedle stojící soupeř z oné doby - MiG 21 měl povědomé znaky. Ano, MiG 21 vytažený za skládky v mojí domovině se vyjímá v super stavu a českými popisky v Muzeu letectví v Seattle. No co není to paráda?? Prohlídka pokračovala do původní fabriky Boeingu, kde jste mohli obdivovat výplatní pásku z doby minulé, s "rekordním" platem 12 dolarů za den! Dále expozici věnovanou dobývání výšin vesmírných, první lunární vozítku, záchranný modul atd. Venkovní expozice nabízela několik letadel a dvě lahůdky. Dnes již celosvětové nelétající Concorde v barvách British Airways a leteckou kancelář alias AIR FORCE ONE prezidentů Kennedyho, Nixona, Johnsona a dalších.
Začneme tím nadzvukáčem. Přátelé tedy nic pro klaustrofobiky a cestující co se nedokážou zabalit do dámské kabelky. Celé prostor v Concorde je tak stísněný, že průměrně ramenatý chlap má problém projít čelem napřed. Občas musíte uchem :-) Stísněnost panuje i v pilotní kabině a oné místnosti. Kde je místo obrovské jsou průduchy
nasávající vzduch pod křídly, ale tam asi nikdo sedět nebude že. Air Force One zase naopak dominovalo prostorem. Radiová místnost, zasedačka, soukromá místnost, lehátka a taky ona místnost :-) kde byl patrně i Nikita Chruščov (anglicky Nikita Sergejewitsch Chruschtschow), tímto strojem taky letěl při návštěvě USA. Pro závěrečné foto české posádky jsme vybrali Concorde - foto řekl bych do žurnálu.
Pokračovalo se do centra města, kde je legendární starý market jídla, ovoce a zeleniny všeho druhu. Hlavně tedy ryb, které jsou tam fakt 100pro čestvé. Místo se jmenuje 
Pike Place a je domovem i první Starbucks kavárny na světě. Kafíčko mají stejné - dobré, takže jsem si v upomínku koupil pořádný Coffee Mug. Když už se mám přidat k většině kávoidního národa, která tahá svůj hrnek všude kde jdou, tak ať to má úroveň. Jinak Pike Place je pulsující market, kde prodavači ryb porcují obrovské tuňáky a tresky, hází je na pult a zpívají u toho. Stejně tak zelináři a další. Zakončeno obědem a pivem Alaska Lager - u mě dobrý.
Následoval přesun městem na vyhlídkovou věž Space Needle. Technologická vychytávka - rychlodráha o dvou stanicích - jménem Seattle Monorail jaksi nejezdila, takže jsme downtown přešlápli pěškobusem - bylo to celý kilometr a půl. Zradilo nás ale počasí. Tak jako ve Vancouveru, i v Seattle nevíte hodiny ani minuty. Ráno všelijak, přes oběd krásně slunečno, odpoledne
přeháňky. Takže návštěva věže už se odehrála v přeháňce. I tak je to pěkný výhled z výšky cca 150 metrů. Na město, na vzdálený Mount Rainier, na přístav. U mne opět dobrý. Náš kapelmajstr Mates si místo tohoto pohledu v dešti užíval Muzea hudby. Seattle je totiž domovem grunge - žánru na pomezí hardrocku a alternativního rocku. A jsou s ním spojena jména jako Jimi Hendrix, Nirvana, Pearl Jam nebo Soundgarden. Jak jsem říkal, na toto město by se hodil týden, takže Seattle part 2 To Be Continued ...We Are All Canucks ... a vyprášení Kojoti 4:1
Zpět do Vancouveru. Plánoval jsem to už dlouho a konečně se podařilo.
Kupujíce poslední lístek v Cambie Pub na předposlední březnový den, připojil jsem se k 18 810 divákům při sledování "našich" chlapců proti Kojotům z Phoenixu. Nafoukaně prohlašuji, že od té doby co jsem přijel do města tak Canucks vyhrávají co se dá. Je pravda, že vedou divizi a v západní konferenci okupují pozice do 3 místa. Takže PLAY-OFF už je jasná věc. 3 x sláva. Zlí jazykové sice tvrdí, že jakmile se Canucks dostanou pod tlak, jdou do kytek, včetně bratří Sedinů. Inu uvidíme.
Před samotným zápasem proběhly obě hymny a poděkování Kanadským olympijským a paralympijským vítězům za jejich získané cenné kovy. Zápas s Phoenixem začal krásně. Odehráno 30
vteřin, 1:0, odehráno 5 minut, 2:0 ... odehráno 6 minut a bitka 5 proti 5. Rychlost a kreativita hokeje těšila moje divácké oko celých 60 minut. Divácká kulisa také. Trochu mne zmátlo místní publikum, protože na místního gólmana Roberta Luonga pokřikují Luuuuuu, což v hale zní jako Bůůůů. Inu co dále vykládat, vyprodaná hala a vítězství 4:1 ... no u mne dobrý!
Žádné komentáře:
Okomentovat