Novinářská tuna v přepočtu na centimetry znamená na Cypressu kolem 45 cm čerstvého sněhu. Jak říkali místní starousedlíci, v březnu ještě napadne a taky že napadlo. Ve městě sníh vydržel sice jen od rána do jedenácté dopolední, ale na horách je ho kupy. Sjed si dnes oficiálně zavřenou
Cesta na Cypress Mountrain trvá autobusem cca 40 minut ze Severního Vancouveru a stojí 20 babek.
Cena skipassu je od 35 do 55 CAD, což je na sněhové podmínky přijatelné. Nevím jaká je situace na Grouse Mountain, mojí domácí základně Ski-Limo, ale tady se těch 55 vyplatí rozhodně více. Ráno to vypadalo, že hezky nebude. Vleky se rozjely v 10 dopoledne a do pul 12 nás počasí krutě zkoušelo. Déšť, sníh ale i kroupy. Zmrzlý kusy ledu nafoukané přímo do "ksichtu", jsou tady lahůdkový zážitek. Po obědě se ovšem začalo protrhávat, od 1 už to šlo a kolem pul 3 vylezl i Oskar.
Neměl jsem možnost si prozkoumat všechny trasy, neb část je ještě uzavřená po olympiádě. Zbytky tribuny jsou vidět na fotce. Nicméně sjezdovky zajímavé. Od klasiky co známe z Evropy se tady (podobně jako Mt. Baker, USA) moc nehledí na rovnost. Což je pro zkušenější lyžaře jen dobře. Terén je nápaditý a takový 20 metrový průsek mezi stromy, navíc složený ze schodů, to je taky lahůdkový zážitek. O lanovky se sice stará starý dobrý pan Doppelmayr, ale opět tu nechal pouze staré modely, takže opěrka na nohy - SORRY, skořepina proti dešti --- WHAT ??? Dobře o tom, že existuje vyhřívaná sedačka pro 8 už mluvit nebudu. Stejně už mi všichni Kanaďané řekli, že jsem rozmazlený :-)


Žádné komentáře:
Okomentovat