CZE - CAN ... 1. třetina ... stav 0:0

Z dějiště Jarních Olympijských Her 2010
Aktuální teplota +9 C a rotace počasí - déšť / polojasno / zoncna rumpluje o 106...

Week 4 alias za pár dní to bude měsíc, co jsem kanadským skoro občanem a taky Canuckem. Novinek a překvapení je spousta. Takže jaké máme výsledky? Pokusím se vám přiblížit zážitky všedních dní, největší rozdíly oproti domovině a také věci, které s českou (evropskou) hlavou prostě nepochopíte. Takže pojďme na to.

Ještě tu máme neděli 7. února, takže ségra vše nejlepší k svátku :) Big Bro !

Začneme městem, okolím a vůbec prostředím, které jsem za ty tři týdny docela „slušně“ prozkoumal. Slušně je v uvozovkách záměrně, neboť tady dostávají vzdálenosti zcela jiný rozměr. To co se na Google Maps zdá jako kousek (to dojdu přeci z 62 Ave na 65 Ave, tři ulice že?) je ve skutečnosti 4 km chůze – do kopce. Pokud si tuto naivní myšlenku „to dojdu přeci“ zopakujete několikrát za den, máte natrénováno na pochod Praha - Prčice. Samotné město Vancouver má téměř 600 000 obyvatel, ovšem s přidružením dalších městských celků jako je např. moje část - Burnaby, West Vancouver, North Vancouver, Richmond, New Westminster či Delta a Surrey, se dostaneme na 2,1 milionu obyvatel. Městské části na sebe bezprostředně navazují, takže nepoznáte, že přejedete z Vancouveru do Burnaby atd. Všechny oblasti obsluhuje místní MHD – TransLink. Do jeho arzenálu patří autobusy, trolejbusy, jedna linka šaliny a jeden vodní autobus – SeaBus. Ten jezdí už třicet let a spojuje právě Vancouver Downtown se City of North Vancouver. Architektura města není zrovna nápaditá. Právě zmiňovanému downtownu dominuje několik mrakodrapů, několik super skleněných mrakodrapů, několik z nich speciálně postavených rychlozedníkem na nacházející OH 2010. Mimo centrum města je zbytek tvořen nemastnou směsí dvoupatrových domků, které jsou jak přes kopírák. Ze dřeva, s balkóny, zápražím a dvorkem. Nic moc. Do toho sklady, parkovací a odstavné plochy. Hezký je např. historický Gastown, ale je toho málo. Na starý Montreal nebo Quebec City Old Port to prostě nemá. Abych jim nekřivdil úplně, North Vancouver je moc pěkná horská vesnička. :)

Nedostatky v architektuře ovšem kompenzuje velké množství parků a zeleně vůbec. V centru sice moc místa na zeleň není, ale pokud se dostanete hned vedle do olympijské vesnice ve False Creek nebo do oblasti Granville Island a Kitsilano či přístavní Stanley Park máte zeleno všude. Dohromady s vysokým počtem trolejbusů je Vancouver velmi čistým městem.

Navazujeme na místní MHD. V porovnání s pražskou, brněnskou či ostravskou … ať jsem féroví :-) Tady vás čeká pohlazení po duši. Řidiči auto / trolejbusů jsou vstřícní, v klidu, poradí, navedou prostě ochota sama. Při vstupu do prostředku se optají jak se máte a čekají to samé od vás. Je v tom pochopitelně trochu zautomatizovaného pokrytectví, ale většina to myslí upřímně. Technicky jsou auto / trolejbusy vybavený různýma vychytávkama. Např. si v zastávce hydraulicky „kleknou jak velbloud“ nebo starý Citroen. Lidi nastoupí a jedeme. Pokud nastupuje vozíčkář a těch je tu dost, autobus vyklopí nájezdovou plošinu, vozík zajede, řidič ho jde připoutat a Let´s GO. Cyklista si zase nahodí svůj „bike“ na čumák autobusu, kde je speciální držák na kola. To je extra vychytávka. :-)

Další zajímavostí místní socky je SkyTrain - metro, ovšem nikoliv podzemka, ale nadzemka. Vlaková souprava (POZOR bez řidiče) brázdí ve třech linkách celkem rozsáhlé území. Jezdí na pylonech, jezdí často, pohodlně a rychle. Šálu, alias tramvaj tady mají jen jednu a co jsem slyšel tak spíš jako atrakci, ale jezdí na Granville Islandu a je pěkná, nová a hypermoderní. Mimořádnou atrakcí je ovšem vodní bus - SeaBus, který spojuje centrum města se severní částí. Oboustranná kocábka, která mi připomíná podobný městský trajekt z Amsterodamu do části Noord, jezdí každou čtvrthodinu a za stejný čas vás proveze okolo gigantů kotvících v přístavu do North Vancouveru.

A že tu v místní MHD nejsou žádní suchaři dokazují při každém zápase místních Canucks. Autobusy zobrazují číslo linky a kam jedou a do toho to střídají s GO CANUCKS GO nebo CANADA GO 4 GOLD a nebo WELCOME 2 VANCOUVER. Jednoduché a vtipné.

Docela se mi těch zážitků na tří týdny nakupilo a nebyl jsem schopen se dokopat to napsat. Takže teď výběrově a na přeskáčku. Tak například GSM a mobilní telefonování. Pro mobilně nadšeného evropana je celá Severní Amerika docela šok. To, že se platí za příchozí hovory už jsem slyšel, ale platba za příchozí SMS .. ??. O tom, že SIM karty nemají SIM Toolkit (GSM banking apod.) hovořit netřeba. V oblasti Vancouveru fungují tři velké mobilní společnosti a jejich low-cost „dcery“. BELL a TELUS operují na 3G 850/1900 (jiné UMTS) a telefony bez SIM karty, takže vaše jediná možnost je Rogers Wireless na GSM 850/1900. K placeným příchozím SMS a hovorům si ještě přidejte 75 CAD (1400 CZK) za aktivaci čísla a plastovou SIMku bez kreditu (pardon kolik platím, že jdu k vám utrácet?), neexistující živou operátorku (pouze plechová paní Melany), no a máte velkou chuť komunikovat. Datový plán za 29 CAD / měsíčně jsem s úsměvem odmítl. Poslední lahůdkou je, že vás nutí dobíjet na Pay as you Go (náš Twist / Go) každý měsíc. Paušál je minimálně na rok s podpisem a pokud budete cestovat, tak se stejně nevyplatí. Protože ROGERS ve Vancouveru je sice stejný, jako ROGERS Toronto, ale vaše číslo tam bude long-distance a nikdo vám volat nebude. Takže mne čeká další SIMka … jupííí :-/

Další příběh z technologického pravěku (pro tech freaky i obyčejné indiány) vás čeká při založení bankovního účtu. Založení jako takové je ok, vyberete si nejnižší plán, máte v něm 15 plateb kartou (ano další bude platit) a výběrů z bankomatu zdarma. Ovšem online banking – to je věc. Peníze můžete převést známému přímo, pokud má účet v té samé bance. Pokud jej má v jiné musíte použít tzv. Email Money Transfer. V čem to spočívá? Vyplníte email adresáta, částku, bezpečnostní otázku, bezpečnostní odpověď a pošlete. Příjemce obdrží e-mail (ANO, email je super bezpečná věc :-)), a link s výběrem bank, klikne svojí, zadá bezpečnostní odpověď a pak mu nějak peníze naskočí. Taky vám to přijde jako drbání se levou rukou za pravým uchem? :-) A hlavně napsali byste na pohled - „Maruško posílám ti 1000 kaček, vyzvedni si je zde“ :) Jinak tady jedou ve velkým na „cheque“, opravdových kredit kartách (takže na dluh). Pro práci tady kanadský účet mít musíte, ale při pohledu na menu online bankingu se prostě musíte smát.

Historické povídaní z doby kamenné uzavřeme lyžařským resortem Grouse Mountain. Říká se me PEAK OF VANCOUVER, něco jako "pupek" města. Pravda je to první, jediný a nejbližší kde jsem zatím byl zkoušet své prkno, ale poslyšte toto. Jsa častým návštěvníkem zejména rakouských, ale i italských Alp, byl jsem napnut, s čím se země javorového listu vytasí. Oddaná zimním sportům, převážně sice hokeji, no ale i to lyžovaní by mohlo být dobré což?
Chyba lávky. Zhýčkaný 8 sedačkovou limuzínou s vyhřívanou pod-prdelní plochou od pana Doppelmayra v Rakousku, se zde vracíme do let devadesátých. Inu, že mi to nehřeje pod zadkem dobrá, že na mne prší a sedačka nemá skořepinu už je trochu horší, ale že tu nejsou ani opěrky na nohy a snowbitch vám celou dobu vlaje pod sedačkou, to už vadí. Výrobcem je konkurent Leitner Poma, a v tomto ohledu buď zaspal a nebo Grouse Mountain prostě šetří. Co ovšem nešetří, je lyžařovu kapsu a za celý den si řekne o 55 CAD (necelý český talíř :) Naštěstí vypomáhám, u této taškařice SNO LIMO a snow pass mám grátis. K té taškařici. Můj zákazník, ne-lyžař si zacvakne 45 CAD za NO SKI pass nahoru a já ho za 30 CAD svezu jednou dolů. Celý nápad SNO LIMO se zrodil v hlavách bratří Augeru, kteří tento business provozují i na okolních kopcích – Cypress Mountain a Whistler. No řeknětě, vylezl by někdo ve Flachau nebo Saalbachu nahoru – na horu bez lyží? :))

Otvírák mých zápisků uzavřu několika fakty. Díky tomu, že jsem na západním pobřeží, tak je skladba obyvatel následující. Na 100 lidí máme 65 Asie (Korea, Čína, Japonsko, Vietnam) 30 EU (Itálie, Řecko, US/CAN), 5 afroameričané. Kanada je zemí emigrantů a ve Vancouverů je to zejména těch z Asie. Někteří hovoří perfektně anglicky, u některých je to přesně to, co jsem zažíval za 6 let u LG. Takže „TLY DOLARZ FOULTY ZENTS“ alias 3 dolce a 40 centíků, prostě CHINGLISH jak řemen.

Mne osobně se tady už tři lidé optali – jste Holanďan že? Oh No … I am from Czech Republic..... eh.... Jagr?? … PRAGUE !!! Oh Yess PRAGUE … I love that city.... but you sound like a Dutch. Hm.. Czech and Dutch beer... it´s very similar :) uzavírám vždy diskusi o mém původu.

Jídlo, pítí, hospody jsou tu pro našince obecně drahé. Existuje tu několik stupňů LIDLa (LIDL, SUPERLIDL, SUPERSHIT LIDL) a u zmiňovaných asiatů můžete koupit levně zeleninu. Levné jsou naopak letenky, balíčky hotelů na dovču (Vegas 4 noci + let = 5000 CZK), sportovní a lyžařské obleční (NORTH FACE za pusinku) a nebo taky auta. Slušná ojetina se dá pořídit za 1500 CAD. Že pojištění stojí 2000 CAD už je věc druhá. Ale dá se to vymyslet.

Pří včerejší procházce kolem Stanley parku jsem na pláži potkal dvě energické babky. Klábosily česky, takže jsem z plna hrdla pozdravil „Dobrý den“. Obě byly příjemně v šoku, vyptávaly se co tu dělám, odkud jsem atd … Z jedné se vyklubala paní Marta, jejíž manžel hrával za klub Smoke Eaters, juniorský klub kanadské resp. hokejové ligy Britské Columbie. Žije tu dlouhou řadu let, takže jsem dostal tipy, kde koupit evropský chleba (ten místní, stejný jako anglická bílá buchta je hnus), kam se podívat a spoustu cenných rad. No uvidíme. Je vždy potěšující potkat krajana.

Kompletní galerie fotek je ZDE:

P.S: Zapomněl bych na pivo. Inu není to tak hrozné, ale žádná sláva. Navíc to tady točí buď do 0,4 skleniček a nebo výhodnější PITCHER alias džbán. No tak ten džbán je plastový korbel a pivní fanoušek pro něj hned našel nelichotivé označení. Modří již vědí, zbytek si může pustit zvukový záznam třeba na slovníku Seznamu. :)) Jinak jako v US tady nemůžete koupit nikde alkohol. Mimo státní obchody BC Liquor Store. Holt stát rejžuje o 10006. Což je ovšem na prd, když zavřou v 6 večer a vám došlo pivo doma v 8. Ne, ne, žádný skočím si na benzínku pro jedno. Nicméně jeden zlatý poklad v podobě P12 z Plzně jsem si už v BC LS koupil. Stojí 2,60 CAD a po těch CANADIAN patocích to bylo sladké hořké osvěžení. :-)

P.S 2: Soutěžní otázka na závěr. Auto na fotografii - je nebo není nová faceliftovaná verze AUDI Q7? :))

U příštího dílu Vancouverského občasníku … NA ZDARVÍ !!!